hipoterapie - Matyášek

Hipoterapie je rehabilitaèní metoda a disciplína hiporehabilitace, která se zamìøuje na terapii pohybových poruch. Speciálnì vyškolený terapeut (fyzioterapeut nebo ergoterapeut) využívá 3rozmìrný pohyb koòského høbetu k ovlivnìní neuromuskulární funkce klienta. Høbet konì v kroku se pohybuje nahoru a dolu, doprava a doleva, dopøedu a dozadu. Tyto pohyby plus rotace se pøenášejí pøes pánev sedícího klienta na jeho trup a vyvolávají tak pohybový vzor pánve a trupu jako pøi lidské chùzi. Tento prvek hipoterapie je jedineèný a nenahraditelný jinou rehabilitaèní metodou, protože rozbíjí bludný kruh pohybového vzoru u osob, které mají postižené dolní konèetiny - kvalitní chùzový vzor neexistuje bez kvalitního pohybového vzoru pánve a trupu, a tento vzor není možné nacvièit bez správného chùzového stereotypu dolních konèetin. Pokud klient sedí na koni, jeho nefunkèní dolní konèetiny jsou vyøazeny a trup s pánví se pohybuje v souladu s pohybem koòského høbetu, èímž následnì po sesednutí mùže ovlivnit pohybový vzor dolních konèetin. Z toho také vyplývá, že pohybový vzor konì musí být naprosto bez chyby, protože jinak mùžeme stav našeho klienta zhoršit. Pohyb koòského høbetu, tìlesná teplota a výška konì, a pohyb v otevøeném prostoru dále pozitivnì ovlivòuje držení tìla, posturální a obranné reakce, vestibulární systém a smyslové orgány, svalové napìtí, cílení a plánování pohybù, rozsahy pohybù konèetin, vzor dýchání a èinnost vnitøních orgánù, vytrvalost, atd.
Hipoterapie má mnoho dalších výhod a je v mnoha smìrech nenahraditelná. Napøíklad tím, že je to venkovní rehabilitaèní aktivita mimo nemocnièní prostøedí, kde klient mùže navázat kontakt se živým zvíøetem. To je pro mnohé osoby se zdravotním postižením zcela nový zážitek a mnozí z nich, zejména dìti, si neuvìdomují, že podstupují rehabilitaci. Hipoterapie je celostní terapií ovlivòující duši a fyzické tìlo klienta.
Bìhem jednotky hipoterapie, kùò je veden vodièem pøevážnì v kroku (výjimeènì se používá klus) a klient je polohován a jištìn z obou stran terapeutem a asistentem - klient je tedy z hlediska ovládání konì pasivní. Pohyb koòského høbetu ovlivòuje pohybové schopnosti klienta i v jiných polohách kromì sedu, proto malé dìti neschopné samostatného sedu jsou pokládány na bøíško, nebo na záda, sedí v protismìru s oporou o lokty nebo o natažené horní konèetiny. Tyto polohy jsou cílenì vybírány terapeutem na základì jeho hlubokých znalostí vývojové kineziologie s cílem stimulovat pohybové dovednosti ve správné èasové posloupnosti.
Hipoterapie je nejúèinnìjší v rámci uceleného pøístupu léèebné rehabilitace a je indikována pro dìti a dospìlé ve vìku již od 3 mìsícù. Horní hranice neexistuje, spíš je zde limit stanovený maximální váhou klienta (z dùvodu bezpeèné manipulace s klientem a welfare konì) a kontraindikacemi pøicházejícími s vyšším vìkem (napø. osteoporóza). Pro hipoterapii mùže být doporuèen kdokoli s pohybovou poruchou na základì písemného doporuèení lékaøe po vylouèení možných kontraindikací.
Jednotka hipoterapie trvá v prùmìru 15 až 20 minut na koni a 10 minut je vìnováno nasedání, sesedání, hlazení a odmìnì konì. Aby terapie byla úèinná, je doporuèeno absolvovat minimálnì 3 mìsíce nepøerušenì ve frekvenci 1-3 týdnì. Velmi úèinné jsou intenzivní týdny, kdy klient jezdí 1-2 dennì po dobu 5-7 dní za sebou. Terapeut se vždy øídí aktuálním zdravotním stavem klienta a rehabilitaèním cílem. Kùò pro klienta je vždy speciálnì vybrán na základì pohybového vzoru jeho høbetu, výšky a šíøky høbetu, a jeho charakteru