Matyášek

xxxxxxxxxx

Pan doktor dorazil po 15 minutách s „ježiš zas nějaká hysterka“. Chvilku hledal ozvy sám, pak oznámil, že je má a začal mi dávat kapačky na zklidnění. Po dalších 10 minutách mu začaly být ozvy divné a moje nezklidnění také a na to řekl, že to jsou ozvy moje a ne malého...to už změnil výraz i on, ale místo příkazu na sál si řekl o ultrazvuk, který byl vedle v místnosti a u mě ho musely sestry zapnout. Čekalo se na naskočení – dalších 5 minut. Pak záběr na miminko s netlučícím srdíčkem.
Informace z akutní operace jsou – u mě v břiše 2 litry krve. Prasklá děloha na 30 cm, vytržená placenta. Plod po pas vypadl z dělohy do dutiny břišní a udusil se. Malého nakonec probrali k životu a odvezli na řízenou hypotermii do nemocnice Ke Karlovu. Čekali jsme čtyři dny, jestli to malý přežije.
Dnes si myslím, že si z nás pan doktor udělal pokusné králíky, jestli se dá takový porod přežít a pokud ano, tak bude fakt „dobrej“, že nás porodil. Jak jinak si vysvětlit, že porušil několik indikací vedoucí k císařskému řezu, který se učí již v prvním semestru? Že prasklá děloha při porodu se popisuje za poslední léta jen v knihách, protože nikdo neriskuje život miminka ani rodičky. Bohužel až na jednoho a na toho jsme museli narazit právě my.
Díky mojí neznalosti co nedostatek kyslíku způsobuje, jsme si sice po hrozném porodu, ale nakonec přece odnesli domů "zdravého" malého Matýska, který bude potřebovat více péče, ale vše bude v pořádku.
Období z prvního Matýskova roku života nemám žádné pozitivní vzpomínky. Pravděpodobně díky intubaci měl malý příšerný reflux, což znamenalo každých 1,5 hod zvracení po celých 24 hodin. Neutichající pláč klidně i v délce 1,5 hodiny při posazení do autosedačky při jízdě k lékaři. Silný dávivý reflex v praxi znamenal, že polykal pouze to, co mu nateklo do pusy, ale pak zase půlku vyzvrátil, pokud se mu něco dotklo jazyka. Pozvracené 2 pračky denně. Dvakrát denně pokus dostat do malého Helicid - kuličky na potlačení kyselosti žaludečních šťáv. Tím, že malý nesál a špatně polykal, byla vždy sázka do loterie, zdali to spolkne, vyplivne, vyzvrátí nebo vdechne. Při každém zakašlání, kterým začínalo zvracení, útěk k malému, jestli zvrací a nevdechne to. Silný úlekový reflex znamenal, že nesmí nic nikde ani ťuknout, jinak byl pláč a zvracení. Neustálé vážení, jestli nehubne a do toho snaha o 3x denně cvičení dle Dr. Vojty. Na jakýkoliv náznak teploty nástup do nemocnice. V prvních osmi měsících jsme tam byli 7x. Při poslední hospitalizaci v nemocnici, když paní doktorka viděla, jak moc a jak často malý zvrací, skoro vůbec nespí, protože ho zvracení vždy probudí, pak pláče, protože ty žaludeční stavy jsou nepříjemný, jak jsem nevyspalá, příšerně unavená a jen díky pomocným lékům jsem schopna nějaké činnosti, začala řesit u Matýska operaci refluxu a přitom zavedení PEGU (hadička do žaludku).

Nyní je 18 měsíční Matyášek usměvavé miminko, které krásně reaguje na sestřičku Elišku i mamku s taťkou, ale leží, nepřetáčí se, nedrží hlavičku, nejí pusou. Musím ho otáčet, nedá se s ním moc nikam jít, protože nevydrží dlouho sedět v   kočárku. Jídlo se musí, pokud někam chceme jet, dopředu namixovat...jak leží, je neustále zahleněný, pokud se okolo něj neděje nějaká činnost, na kterou může koukat, je nespokojený. Neumí sám usnout, tak má prášky na zklidnění…

...cítím strašný vztek a bezmoc, protože to nemuselo vůbec být, kdyby si někdo nechtěl zvedat sebevědomí, ale byl odpovědný a položil si dopředu otázku - co kdyby …